Kronika

Rok 1939

15 února, obecní rada uvolnila z obecní pokladny na r.1939 pro 12 nejpotřebnějších dítek ve škole na stravování obnos 400 Kč.

Naše republika roztrhána a obsazená Němci.
Na počátku r.1939 vznikaly u nás na různých místech, zejména v Jihlavě a v Brně, německé výtržnosti. Byly vyvolány na rozkaz a za peníze z Berlína.

Samostatnost Slovenska.
Dne 13 března ráno byl k Hitlerovi pozván Dr. Josef Tiso, předseda slovenské vlády, zrádný kněz. Po jeho návratu byl svolán slovenský sněm a ten 14 března v tajné schůzi odhlasoval samostatnost Slovenska pod ochranou Hitlera. Žádný poctivý slovák však tento čin ze dne 14 března neuznal.

Protektorát Čechy a Morava.
Den nešťastný, den hrozného smutku a pokoření pro celý český národ 15 březen den začátku všeho utrpení. Současně s událostmi na Slovensku se z Berlína šířila zpráva, že nedovedeme ve svém státě udržeti pořádek a že prý je proto u nás německé občanstvo týráno. Německo prý je nuceno ve svém životním prostoru zakročit zbraní. A tak president Emil Hácha odjel 14 března do Berlína, aby Čechy a Moravu dal pod ochranu Hitlera. Zatím už večer toho dne německá armáda vnikla do naších zemí a 15 března je obsadila a vztýčila v Praze nad hradem vlajku s hákovým křížem. President Hácha, k tomuto byl donucen. Hitler před něho položil hotovou věc. Dle pověsti mezi lidem, před podepsáním se president Hácha nervově zhroutil.
V naší obci jsme se v ranních hodinách z rozhlasu dověděli že president Dr. E.Hácha, požádal Německou říši o ochranu. To jest lež a podvod. Po 8 hodině ranní naší obcí od Mělníka ku Praze projely první jednotky německé armády, za necelou hodinu se proud armády netrhl. Někteří místní občané, kteří tuto smutnou zprávu nevěděli (té době bylo v obci málo přijímačů) považovali předvoj německých vojáků za naše četníky. Při obsazování naší země německou armádou, sama příroda je nevlídně vítala. Byla příšerná sněhová vánice a mráz, že jsme nebyli takového nevlídného počasí dlouho svědky. Pokud nám zima dovolila stáli jsme u silnice a pozorovali rozpínavost německé říše, německé žoldáky. Mnozí místní občané plakali, mnozí tiskli pěstě, všem nám bylo bolno u srdce. V obci se ubytovala německá dělostřelecká baterie. Byly ihned po celé obci vyvěšeny vyhlášky velkých rozměrů, podepsané okupačním generálem s vyměřenými tresty pro každého, kdo by nějakým spůsobem poškodil německou branou moc. Do 48 hodin držitele zbraní střelných i sečných museli tyto odevzdati pod trestem smrti na obecním úřadě.
Dne 16 března prohlásil Hitler na pražském hradě, říšský Protektorát nad zemí českou a moravskou. Protektorát měl míti svou vlastní zprávu (samosprávu) a českému národu měl býti zaručen národní vývoj. Všechno však bylo lež a podvod. Němci v Čechách a na Moravě (bylo jich 200.000) byli prohlášeny za občany Říše. Tak měla skončit naše samostatnost, měla ale neskončila.
V protektorátě nositele myšlenek pokroku a socialismu byli na dením pořádku německou policií gestapem zatýkáni. Politické strany byly zrušeny a založená jednotná celonárodní strana Národní souručenství.
Všeobecné bezpečnostní předpisy byly zostřeny. V obci byly zavedeny polní hlídky ve dne v noci na hlídání polní úrody. Starostové obcí byli zodpovědni za všechno, co se v obvodu jejich působnosti přihodilo. Bylo nařízeno zvýšení zemědělské i průmyslové výroby pro válečné úsilí Německa. Při studentských demonstracích, byl vyhlášen vyjimečný stav a vyšlo opět nařízení, odevzdati všechny zbraně pod trestem smrti. Koncem roku byly zavedeny potravinové lístky na odběr potravin.

Přeložení posvícení.
Na všeobecnou žádost z r.1938 místního občanstva a spolku, se schválením farního úřadu v Líbeznicích se v obci martinské posvícení nedrží a přeložilo se na svátek sv. Václava 28 září. Nepřipadne-li svátek sv. Václava na neděli, drží se posvícení prvou neděli po svátku. Přeložení posvícení v naší obci bylo žádoucí. Martinské posvícení jež připadalo v době dokončování sklizně řepy cukrovky a aby řepa nezamrzla, nikdy se nedrželo a překládalo se na dobu pozdější. V tomto roce se po prvé drželo posvícení Svatováclavské.

Likvidace trestního sporu.
Obecní zastupitelstvo dne 10 prosince, zastavilo další trestní stíhání Jana Jiráska, bývalého starosty obce. Spor začal r.1930 pro nedoložený obnos 29.897 Kč v obecních účtech, v hospodářských příjmech kdy Jirásek byl starostou obce. Státní zastupitelství neuznalo z úřadování Jiráska trestný čin. Tímto spor, který trval 9 roků byl likvidován. Obec tímto soudním řízením měla vydání pro svého právního zástupce a přece obecní zastupitelstvo se starostou obce Josefem Bittmanem udělalo velice dobrý skutek, že přistoupilo k likvidaci sporu. Německé trestní úřady se nezadržitelně do věcích trestních vetřely a snadno se mohlo stát, že tento spor byl by pro ně dobrou záminkou a snad takto byl Jirásek ušetřen od německé persekuce.