Možnosti prevence, obrany a postihu proti černým skládkám a znečišťování obce.

V rámci letošního demografického průzkumu se objevila řada připomínek k černým skládkám a znečišťování obce psími exkrementy. Provedli jsme konzultace na MHMP a v sousedních obcích, které mají podobné problémy, jako my. Nutno říci, že neexistuje žádné jednoduché a jednoznačné řešení. Nicméně je zde řada vyhlášek, které postihují výše uvedenou problematiku a umožňují i poměrně značné finanční postihy vůči znečišťovatelům. Aplikace vyhlášek v praxi, jak již bylo řečeno, je však složitá.
O prevenci se snažíme vesměs tak, že na přístupové cesty k lokalitám stávajících či potenciálních černých skládek budujeme závory či pokládáme panely, znemožňující vjezd. Zde uvítáme konkrétní náměty občanů, kde by bylo vhodné a možné takovéto „retardéry“ instalovat. Momentálně vynakládá MČB ročně cca 300.000,- Kč na odpadové kontejnery, kam mohou občané větší domácí odpad ukládat. V tomto směru vynakládáme z pražských MČ relativně největší částky z rozpočtu. Výhledově chceme navrhnout řešení likvidace zeleného odpadu (posekaná tráva apod.).
Psí exkrementy preventivně řešíme rozmístěním stojanů s odpadními sáčky. Konkrétně je to 6 stojanů: zastávka Na Boleslave a ulice Bezinková, K Březince, U parku, Ke Zdibům, Na Fabiánce.
Nejlepším způsobem, jak znečišťování zamezit, je samozřejmě prevence a úzká spolupráce občanů se zaměstnanci úřadu MČB či se zastupiteli. Rozhodně nestačí na nepořádek poukazovat a pouze si stěžovat. Pokud máme proti znečišťování obce účinně bojovat, je zapotřebí, aby se do toho zapojili aktivně všichni občané. Jde o to, že potřebujeme znečišťovatele buď přistihnout přímo při činu nebo věrohodně prokázat, kdo znečištění způsobil. Uvádíme konkrétní postupy, jak na to.

1) Černé skládky
podléhají zákonu č. 185/2001 Sb. o odpadech.
a) Pokud občan objeví na území obce novou černou skládku, je třeba neprodleně informovat pracovnice úřadu MČB (telefonicky, e-mailem, dopisem či osobně). To i v případě, že neví, kdo tuto skládku založil.
b) Pokud případně ví, kdo znečištění způsobil, je zapotřebí toto nahlásit (např. SPZ auta, popis osoby, jméno osoby, je-li známo, jiný důkaz) na úřad MČB.

Pokud je občan svědkem aktuálního znečištění:
c) zavolat místního strážníka, je-li na to čas (pan Rydval, tel: 603 975 474),
d) provést fotodokumentaci – má-li takovou možnost,
e) získat alespoň jednoho dalšího svědka.

MČB následně zajistí pro potřeby dalšího řízení:
• dokumentaci (foto, popis),
• zavede spis o černé skládce,
• je-li znám původce skládky, vyzve jej písemně k odstranění skládky. (dle zákona se stanovuje lhůta 60 dnů, dopis musí být zaslán na červenou doručenku).

Pokud původce skládku odstraní, uvede se do spisu a spis se může odložit. Pokud skládku původce do uvedeného termínu neodstraní, bude zahájeno správní řízení. To se předává k řešení na MHMP. Zde je nutno počítat s náročným dokazováním a uvedením všech potřebných náležitostí. Proto se doporučuje předem projednat a konzultovat s příslušným odborem MHMP.

2) Neuklizené psí exkrementy (případně jiné lokální znečištění)
Problematika spadá pod vyhlášku č. 8/1980 Sb. hl.m.Prahy o čistotě na území hl.m.Prahy. Případné následné pokuty se řídí podle zákona č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze.

Pokud je občan svědkem aktuálního znečištění:
• Může znečišťovatele požádat, aby po psu znečištění odstranil. Pokud to pejskař neučiní, lze problém ohlásit na úřad MČB. Zde je však nutné podat konkrétní informaci, případně dokumentaci: kdo to byl, kdy a kde došlo ke znečištění, lze i vyfotografovat. Oznámení bez identifikace pejskaře nemá význam.
• Uzná-li občan za vhodné, může operativně zavolat městského strážníka, pana Rydvala, tel.: 603 975 474.
• Za dostatečně průkazné se pokládá svědectví alespoň dvou osob.

Jak bude MČB případy řešit:
1) Napomenutí ze strany městského strážníka (bude-li v záležitosti angažován).
2) Pozvání pejskaře na úřad MČB a oficiální mu domluva.
3) Při opakovaném přestupku bude pejskař pozván na úřad MČB na jednání komise životního prostředí nebo veřejného pořádku. Pokud komise uzná za vhodné či potřebné (opakovaný případ, nepřizpůsobivost apod.) , bude mu udělena pokuta dle příslušného zákona.
4) Pokuta může být udělována i opakovaně.

3) Ukládání pokut za znečišťování
Ukládání pokut se řídí podle zákona č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze - § 29.
Dále podle zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích a podle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech.

Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb.
Pokuty fyzickým osobám oprávněným k podnikání a právnickým osobám
§ 66
(1) Pokutu do výše 300 000 Kč uloží obecní úřad fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která využívá systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem bez písemné smlouvy s touto obcí nebo která nemá zajištěno využití nebo odstraňování odpadů v souladu s tímto zákonem.

Zákon o přestupcích č. 200/1990 Sb.
§47
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
d)
znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení anebo zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranství,
h)
neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa,
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 1 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) a f) pokutu do 3 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. g) a h) pokutu do 50 000 Kč.

Zákon 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze

Ukládání pokut
§ 29
(1) Poruší-li podnikatel 9a) při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba povinnost stanovenou obecně závaznou vyhláškou nebo nařízením hlavního města Prahy, uloží jí hlavní město Praha nebo městská část pokutu až do výše 200 000 Kč.
(2) Fyzické osobě, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá, a naruší tím vzhled nebo životní prostředí městské části, může městská část uložit pokutu do 50 000 Kč.
(3) Právnické osobě nebo podnikateli, kteří neudržují čistotu a pořádek na jimi užívaném pozemku nebo jiné nemovitosti či jinak naruší vzhled nebo životní prostředí městské části, může uložit městská část pokutu do výše 100 000 Kč.
(4) Právnické osobě nebo podnikateli, který při výkonu své podnikatelské činnosti znečistí veřejné prostranství, odloží věci mimo vyhrazené místo nebo jinak naruší životní prostředí v městské části, může uložit městská část pokutu do výše 500 000 Kč.
(5) Zasahuje-li jednání právnické osoby nebo podnikatele svými důsledky území více městských částí, rozhoduje o uložení pokuty hlavní město Praha za podmínky, že se dotčené městské části ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvědí, nedohodnou o tom, která z nich bude řízení o uložení pokuty provádět, a o způsobu rozdělení výnosu z uložené pokuty.
(6) Uložení pokuty podle odstavců 1 až 4 nezbavuje osoby uvedené v těchto ustanoveních povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené hlavním městem Prahou nebo městskou částí s přihlédnutím k okolnostem případu. Pokud tak neučiní, může tak učinit hlavní město Praha nebo městská část sama na náklady povinné osoby, popřípadě uložit pokutu opakovaně.

V Praze dne 10.7.2005

Ing. Jan Vocel, předseda finančního výboru MČB