Úvod Kronika

1938

Rok 1938

Stavby

Čp.71 rodinný domek nechali si vystavět manželé Karel a Zdenka Břinkovi. Parcela 84,85 z přídělu. Kupní cena za 10Kč 80haléřů. Břinek Karel, zámečník v obci usídlen od r.1931.

Čp.76 rodinný domek nechali si vystavět manželé Josef a Blažena Ženíškovi. Parcela 290,52 byla zakoupená od Václava Blepty. Kupní cena 4.200Kč. Ženíšek Josef, pomocný dělník, v obci usídlen od r.1924.

Čp.79 rodinný podkrovní domek nechali si vystavět manželé Josef a Aloisie Mikanovi. U domku je 1ha 90a pole. Pozemek koupen ve veřejné dražbě r.1937, vydražen Janu Jiráskovi, který ho dostal v přídělu r.1926. Kupní cena 42.000Kč. Mikan Josef, mistr lakýrnický, v obci usídlen od r.1939. Živnost provádí v Praze.

Stravovací akce.
Obecní rada uvolnila z obecní pokladny na r.1938 pro 7 nejpotřebnějších školních dítek na stravování 150 Kč.

Osvětová komise.
Dne 21 prosince r.1937, dle nařízení okresního osvětového sboru v místě byla zvolena tří člená osvětová komise. Předseda Fiala Ladislav, úředník, jednatel Kubec Jiljí, holič, pokladník a Vostrý Karel státní zaměstnanec, přísedící. Místní osvětová komise svou činnosti počala v únoru r.1938 a její zásluhou v neklidné době soustředila místní spolky k jednotné spolupráci.

Dobře si zapište v paměť a srdce.
V Německu se už dávno objevovalo podivné učení. Kdo prý má moc, má právo na všechno, může si dělati co chce. Násilí je dovoleno. Také tam pohrdali zásadami lidskosti. Vysmívali se soucitu. Ulehčovali práva jiných národů, zvláště malých. To jsou zásady, které nesmí zastávat žádný slušný člověk.

Němci opět nastupují cestu výbojů.
Roku 1933 říšským kancléřem a vůdcem Německa stal se Hitler. S ním se k moci dostali ti nejhorší. Německo počalo zbrojit, zavedlo branou povinost. Všechno toto jim versailská mírová smlouva zakazovala. V březnu r.1938 Němci obsadili Rakousko. Po obsazení Rakouska pro nás Čechoslováky, udeřila hodina nebezpečí.

Sudetští zrádci.
Československá republika dala svým Němcům tolik práv, kolik měli doma, Češi a Slováci. Ale nikde nenašlo nacistické učení tolik vášnivých vyznavačů jako mezi našimi Němci. Jejich německá pýcha je svedla k tomu, že si nedovedli vážit klidného života v naší zemi jako rovní mezi rovnými. Za stálých nepokojů a útoků na Československou republiku ze strany Německa, dne 21 května bylo několik ročníků zmobilisováno k obsazení pohraničí.
Německý nacistický výboj na naši republiku byl stále stupňován a stále silnější. Hitler ve svých projevech jež byly i naším rozhlasem vysílány, které jsme poslouchali a ti, kteří rozuměli německy nám jej překládali, lživě a nestudně náš stát a našeho presidenta Dr. E.Beneše napadal. V září prohlásil Hitler, že utrpení Němců v Československé republice je nesnesitelné a že žádá jejich propuštění ze svazku Československé republiky a přivtělení Sudet k německé říši.

Mobilisace.
Dne 24 září ve 23 hodin 30 minut byla nám rozhlasem ohlášená všeobecná mobilisace. V této napjaté noci málo místního občanstva spalo a při vyhlášení mobilisace celá obec byla na nohou. Po vsi se tvořily hloučky,rokovalo se o dané situaci, všeobecná nálada byla velice dobrá. Někteří záložníci z naší obce rukovali ihned, někteří brzo ráno jeli prvním autobusem, všichni narukovali v dobré náladě, bez prodlení. Při loučení nebylo nikde pláče ani naříkání. Neplakaly ženy ani děti, otcové šli na vojnu, s vědomím, že nastává boj za věc spravedlivou. Loučení bylo krátké, upřímný stisk rukou a polibek. Rušivý případ, neuposlechnutí, mobilisačního rozkazu – v obci nebylo.

Odtrhnutí Sudet od ČSR.
Jedinečným nástupem každého schopného českého a slovenského občana vojáka, byla druhý den naše armáda všech složek mobilisována. Naše vojsko se odhodlaně postavilo na hranice, hotovo je hájit, ale naši spojenci (Francie a královská Vel. Britanie) nás, bohužel opustili. Nebyli na válku připraveni a proto naléhali, abychom Němcům vydali pohraniční kraje s německou většinou. Stáli jsme proti strašné přesile a svět se chvěl starostí o mír. Tak jsme s těžkým srdcem ustoupili ukrutnému požadavku. Uložili nám to státníci francouzští a britští, s Hitlerem a Musolinem v Mnichově 30 září 1938.
Krutost tohoto rozhodnutí byla ještě větší, že byly vzaty za základ rozhodování, výsledky falšovaného sčítání lidu z r.1910, kdy měli sudetští Němci pod ochranou tehdejší rakouské a maďarské vlády příležitost uplatniti násilnické hrozby Čechům a Slovákům, kteří by se tehdy byli odvážili přihlásit k české (slovenské) národnosti. Proto jsme stratili i kraje české a slovenské. Země české pozbyly asi 30.000 km2 půdy a skoro 4 miliony obyvatel. V tom byl asi milion Čechů a Slováků a některé kraje úplně české nebo slovenské. Lupičské dílo bylo dokončeno.

Odtržení vlastenci
K slzám dojímalo, jak tam lidé zpívali naši hymnu, klečíce, jak s pláčem líbali lem naší státní vlajky, když se s ní loučili. Smutně, ale krásně to za nás pověděl spisovatel K.Čapek – Bože, který jsi stvořil tuto krásnou zemi, Ty vidíš naši bolest a naše zklamání, Tobě nemusíme říkat, jak nám je a jak jsou skloněný naše hlavy.

Strůjci našeho ponížení.
Němci, Angličani, Francouzové, Italové, Poláci a Maďaři.

Odjezd dr. Beneše za hranice.
Po tomto ponížení a pokoření národa českého president Dr. Beneš se vzdal úřadu a ještě v říjnu odešel za hranice. Odešel, aby po druhé bojoval za naši svobodu a také aby splnil slovo, které dal nad rakví presidenta Osvoboditele. Odkazu, který jste vložil do našich rukou, věrni zůstaneme. Po odtržení Sudet od zemí českých a odstoupení země slovenské, Maďarsku a Polsku se záložníci z mobilisace vraceli domů. Tak i do naši obce se všichni vrátili. Odstoupené pohraniční kraje měli vliv i na uspořádání vnitropolitických poměrů naší druhé republiky. Politické strany musely likvidovat. Strana čsl.soc.dem. změnila své jméno na „Stranu práce“. S úzkostí jsme hleděli všichni na vývoj příštích událostí. Brzy po odchodu presidenta Dr. Beneše žádala Hlinkova strana na podnět Německa další oslabení republiky – autonomii pro Slovensko. Tou dobou se také v čelo orvané a k pádu připravené republiky dostal zvolený president Dr. Emil Hácha. Jeho volba (a všeho ostatní u nás) se už tehdy dělo pod německým nátlakem.