ÚvodMěstská částZ historie

11. - 19. století

Historie Březiněvsi sahá do poměrně hlubokého středověku, když první písemná zmínka o obci je datována rokem 1140. Obec společně s polovinou lesa Ládví a dvorem Hovorčovice patřila v té době komendě křižovníků svatého Jana Jeruzalémského s bílou hvězdou v Praze (klášter s kostelem Panny Marie pod řetězem poblíž malostranské mostecké věže). Křižovníky svatého Jana uvedl do Čech král Vladislav II. roku 1159 a do začátků jim daroval řadu statků, včetně Březiněvsi.

V husitských válkách přešla obec do světských rukou. Roku 1420 ji vlastnili Marš, řečený Kostečka, patrně společně s Janem Apatykářem. Roku 1436 ji zapsal císař Zikmund Václavu Cvokovi, měšťanu novoměstskému a konšelu v letech 1430-1436, a to za 200 kop míšeňských grošů. V roce 1454 držel ves Jan Sosnovec, o rok později byla prodána Heřmanu Sirotkovi. Roku 1461 prodal Heřman Sirotek Březiněves vratislavskému biskupovi Joštovi II. z Rožmberka, který byl současně velkopřevorem řádu johanitů. V předbělohorském období se Březiněves dostala znovu do necírkevních rukou, roku 1620 byla prodána Janu nejstaršímu Petráčkovi z Vokounštejna.

Po bitvě na Bílé hoře, v níž byly stavy rozprášeny, byla však Březiněves bez náhrady vrácena církvi. V roce 1630 získal březiněveský dvůr (řečený „Rejtorský“) i s hospodou (řečenou „Bílou“) Mikuláš Kekula, rytíř ze Stradonic. Když po saském vpádu zemřel, došlo k zabavení jeho majetku a polovina březiněveského dvora byla roku 1634 předána Albrechtovi z Valdštejna. Po smrti Albrechta se dvora ujal Vilém Vratislav z Mitrovic. V roce 1691 byla Březiněves vrácena původním vlastníkům, tedy Řádu johanitů, později nazývanému Řád maltézských rytířů. Úzká vazba mezi maltézskými rytíři a historií obce se promítla mimo jiné také do erbu Březiněvsi, v jehož spodní části se nachází typický osmihrotý maltézský kříž.

Z historických záznamů dále víme, že v roce 1785 měla obec 17 domů, v roce 1843 21 domů (213 obyvatel) a v roce 1857 20 domů (209 obyvatel). V roce 1890 činil výměr obce přibližně 508 jiter, z toho 8 jiter připadalo na zahrady a jedno jitro na rybníky. Jedno jitro přitom odpovídalo 5755 metrům čtverečním. 

20. století

Historie Březiněvsi od roku 1924 do současnosti je zaznamenána v obecní kronice, která je k dispozici v online podobě. Souhrn dějinných událostí, sestavený u příležitosti 865 výročí první zmínky o Březiněvsi, si můžete prohlédnout zde.

Připojení k Praze v roce 1974

Klíčovou událostí, která odstartovala výrazný rozvoj Březiněvsi, bylo připojení k hlavnímu městu v roce 1976. Zákon č. 111/1967 Sb. o hlavním městě Praze umožnil snadnější připojování okolních katastrálních území k hlavnímu městu. Zájmem zákonodárců bylo získat pro Prahu nová rozvojová území. K připojování okolních katastrálních území a obcí docházelo v několika vlnách, přičemž ta poslední, určená zákonem č. 31/1974 Sb., byla nejmasivnější a zahrnovala i Březiněves. Zákon z roku 1967 přitom umožnil, aby v Praze kromě Národního výboru hlavního města a obvodních národních výborů mohly působit též místní národní výbory, což byl i případ naší městské části, ve které je až do dnešních dnů udržována kontinuita autonomního zastupitelstva. Březiněves byla v roce 1976 připojena k Praze společně s dalšími 30 obcemi zahrnujícími 37 katastrálních území (Běchovice, Benice, Dolní Počernice, Dubeč, Dubeček, město Horní Počernice, obec Cholupice včetně k. ú. Točná, Klánovice, Koloděje, obec Kolovraty včetně k. ú. Lipany, Královice, Křeslice, Lipence, Lochkov, Nedvězí, Písnice, Přední Kopanina, město Radotín, městys Řeporyje včetně k. ú. Zadní Kopanina, Satalice, obec Slivenec včetně k. ú.Holyně, Stodůlky, Šeberov, Třebonice, město Uhříněves včetně k. ú. Hájek a Pitkovice, Újezd nad Lesy, Újezd u Průhonic, Vinoř, město Zbraslav, obec Zličín včetně k. ú. Sobín).

Vývoj počtu domů a obyvatel 

Rok Obyvatelstvo Počet domů
1869 208 21
1880 245 21
1890 287 19
1900 280 21
1910 265 19
1921 260 19
1930 384 57
1950 361 82
1961 412 89
1970 427 101
1980 516 138
1991 557 152
2001 667 201
2011 1202 325
2014 1306 ---

Vývoj názvu obce

Původně zřejmě nesla obec jméno „BŘEZINA VES“ nebo „BŘÍZOVA VES“, které však v průběhu staletí dostálo řady změn:

Rok Jméno obce
1158 BRESINAUES
1364 BRZIESSINAWES
1407 BRZIEZYNYEWESS
1428 BRZEZNIEWES
1637 PRZSCHESNOWES
1640 BRSCHESNOWES
1788 BRŽEZNIOWES / WRŽEZNIOWES / WEISS KRATSCHME (Bílá Krčma)
1844 BŘEZNIOWES / BŘEZŇOVES / WEISZ KRATSCHEN (Bílá Krčma)
1854 -  BŘEZINĚVES